Motem dne se stalo: "jezdíme celý měsíc do samých hezkých měst, tak taky musíme vidět jedno pořádně ošklivé..." Bukurešť vypadá, jako by tam socialismus neskončil před 20 lety, ale včera. Turisty jsme tam nepotkali, zato šedivé paneláky, polorozpadlé domy a socialistické pomníky ano. Podle průvodce zbylo z historické části města z období před světovými válkami asi 1km2 a co nezničila válka, zbořil Caucesco kvůli stavbě "paláce pracujícího lidu", největšího paneláku ve městě, a příjezdové cestě k němu. Ten panelák prý je zevnitř docela luxusní a obejít ho kolem dokola trvá tak třičtvrtě hodiny, ale to nás moc nelákalo. Přejmenovali jsme ho na "Panelák jak kráva", zkráceně "Kráva". Bylo hrozné vedro a my jsme se rozhodli využít toho, že socialismus přeci jen skončil a vyrazili jsme do carefouru pro něco studeného. Žízeň a horko měly velké oči, takže jsme koupili 3,5 litru studeného pití, 3 kila melounu a půlkilový kyblík zmrzliny. Se vším jsme si sedli do parku na dětské hřiště a kupodivu jsme to snědli. Nakonec jsem spokojeně usnula na skluzavce...
Blížil se odjezd vlaku a tak jsme se zvedli a šli oklikami zpět. Plán města jsme neměli a já jsem pořád chtěla alespoň z dálky vidět "Krávu". To se nakonec nepovedlo, bya moc daleko a netrefili jsme tam, ale našli jsme pár celkem hezkých kostelíků. vedli jsme hovor na téma "proč sem ti turisti nejezdí, takových hezkých památek tady mají :-). Pak jsme si vzpoměli, že jsme loni pod Fagaraší podobné kostelíky viděli v každé vesnici :-)
Z Bukureští pokračujeme do Budapešti. Na nádraží nám tvrdili, že je do vlaku povinná rezervace, tak jsme si jí koupili. Byl to ale pěkný kec, protože jsme schválně celou cestu ukazovali jen interrail bez rezervace a úplně to stačilo. Vlak už byl klimatizovaný - a pořádně. A navíc teplota nešla regulovat, takže jsme chvilku byli rádi, že už nám není horko, pak jsem klepala kosu, zkoušela přemluvit průvočího, jestli by to nešlo ztlumit (marně) a nakonec jsem se navlíkla do moiry a fleecky.
V noci jsme překračovali bulharsko-rumunskou hranici, takže nás zase třikrát vzbudili kvůli kontrolám. Naštěstí nás nevyháněli ven z vlaku...
Žádné komentáře:
Okomentovat